Co se stane, když psa a kočku krmíte správně?

Nejprve naučte štěně, že zvonek nebo klepání neznamená poplach, ale příležitost k pozornosti. Začněte v naprostém tichu: sami zazvoňte na mobilu (nebo požádejte pomocníka), a okamžitě štěně odměňte za to, že zůstalo na místě. Postupně prodlužujte čas mezi zvukem a odměnou. Důležité je, abyste pamlsek dávali vždy ve chvíli, kdy má štěně všechny čtyři tlapky na zemi. Pokud vyskočí, odměnu schovejte a otočte se zády. Tím mu vysvětlíte, že klidné chování otevírá dveře k odměně, zatímco skákání ji naopak oddaluje.

Důležitý je také přechod mezi krmivy. Pokud měníte značku nebo typ stravy, nikdy tak nečiňte přes noc. Nové krmivo přidávejte postupně, nejlépe během 7 až 10 dnů, aby si trávicí systém zvířete zvykl. Prudká změna může vyvolat průjem, zvracení nebo nechutenství. Stejně tak při přechodu z granulí na mokré krmivo nebo domácí stravu sledujte reakce zvířete a upravte množství podle jeho kondice.

Základem je volba odolného materiálu. Zapomeňte na měkké plyšové tkaniny, které pes snadno roztrhne. Mnohem lepší jsou pevné textilie s hustou vazbou, například voděodolné plátno nebo ripstop. Tyto materiály sice nejsou tak hebké, ale vydrží běžné kousání a škrábání. Dbejte také na prošité švy – dvojité prošití a zesílené rohy výrazně prodlužují životnost. Pokud pes ničí hlavně okraje, hledejte pelíšek s pevně všitým rámem nebo zvýšeným okrajem, který nestojí v cestě tlamě.

Častou chybou je trestat psa za zničené věci, ať už slovně nebo fyzicky. Pes si trest nespojí s tím, co udělal před hodinami, ale s vaším příchodem, což jeho úzkost jen prohloubí. Stejně tak není řešením pořídit druhého psa – to může situaci zhoršit, protože se úzkost přenese i na nového jedince. Vyhněte se také tomu, abyste psa zavírali do klece či místnosti bez předchozího tréninku. Pokud nemá pozitivní asociaci s tímto prostorem, stane se klec zdrojem ještě většího stresu.

Když štěně u dveří štěká, skáče a drbe, většina chovatelů sáhne po pamlsku nebo po přísném zákazu. Obojí je ale kontraproduktivní. Pamlsek štěněti řekne, že za projev vzteku dostane odměnu, a křik mu zase připadá jako hra. Základní chyba spočívá v tom, že se snažíte psa utišit až v okamžiku, kdy už je rozrušený. Prevence začíná mnohem dřív, klidně půl hodiny předtím, než někdo zazvoní.

Nakonec si uvědomte, že přepravka není jen nezbytnost, ale i ochrana. Kvalitní a dobře zvolená přepravka vám umožní cestovat bez stresu a zajistí, že se kočka dostane na místo určení v pořádku. Před nákupem si proto udělejte čas na změření kočky (délka od nosu po ocas, výška v kohoutku) a porovnejte s vnitřními rozměry přepravky. Nikdy nekupujte přepravku „napřesdržku" — pohodlí a bezpečí kočky vám za tu námahu stojí.

Než obojek vůbec koupíte, zjistěte, jaký typ účinné látky obsahuje. Dva základní mechanismy fungují úplně jinak. První typ obojku uvolňuje insekticid do srsti a na kůži, odkud se šíří po povrchu těla. Druhý typ funguje na principu plynu, který se odpařuje z povrchu obojku a vytváří kolem zvířete ochrannou zónu. Pro kočku, kterou myjete každý týden, je vhodnější ten s pomalejším uvolňováním, ideálně silikonová matrice, která odolává vodě. Bohužel, na obalu to není vždy jasně napsané, proto se ptejte v prodejně nebo na veterinární klinice. Všeobecně platí, že obojky s obsahem účinné látky, která se váže na kožní maz, jsou po mytí méně spolehlivé.

Častou chybou je nechat misku neustále plnou a nechat zvíře, aby se rozhodlo, kdy a kolik sní. Psi a kočky, zejména ti kastrovaní, mají tendenci přejídat se. To vede k obezitě, cukrovce nebo kloubním problémům. Ideální je krmit psa dvakrát až třikrát denně, kočku pak spíše menšími dávkami, které rozdělíte do více krmení. Množství uvedené na obalu je orientační, vždy ho přizpůsobte kondici zvířete.

Materiál přepravky je dalším klíčovým faktorem. Plastové přepravky jsou nejběžnější, snadno se čistí a dobře chrání před nárazy. Mají ale menší průhlednost, což někteří jedinci nesnáší. Látkové nebo síťované přepravky jsou lehčí a skladnější, ale nehodí se pro agresivní kočky nebo pro cesty autem, kde hrozí vyšší riziko nárazu. Kovové konstrukce jsou nejpevnější, ale také nejtěžší. Ideální kompromis představuje plastová přepravka s odnímatelným víkem a dostatečným větráním — snadno do ní kočku uložíte a vyndáte i v případě, že se brání.

Důležité je také naučit štěně, že dveře nejsou spojené s odchodem. Většina psů štěká, protože se bojí, že je majitel opouští. Když budete před každým odchodem dělat povyk (hlazení, rozloučení), jen tím stres zvýšíte. Naopak krátký povel „zůstaň" a odchod bez emocí naučí štěně, že dveře se zavírají a zase otevírají. Trénujte to nejdřív na pár sekund, pak na minutu a postupně prodlužujte. Pokaždé se vraťte a klidně si sedněte, jako by se nic nestalo. Tím štěně získá jistotu, že odchod není konec světa, a u dveří už nebude mít důvod k panice.