Když pes žere příliš rychle: co s tím?

From Open Machinery Network
Jump to navigationJump to search

Když kočka začne neklidně drbat a v srsti se objeví černé tečky, je nejvyšší čas řešit blechy. Obojek patří mezi nejčastější volbu, ale ne každý funguje stejně. Než ho koupíte, zjistěte, na jakém principu pracuje. Některé obojky odpuzují hmyz silným zápachem, jiné uvolňují účinnou látku do mazových žláz a ta se postupně šíří po celém těle. Právě ty s postupným uvolňováním bývají spolehlivější a déle vydrží.

Skákání na lidi patří mezi nejčastější problémy, se kterými se majitelé psů potýkají. Pes tak projevuje radost, snahu o navázání kontaktu nebo si jednoduše nárokuje pozornost. Vodítko proti tahání může být v tomto případě účinným pomocníkem, ale pouze pokud ho používáte správně. Není to kouzelná hůlka, která psa okamžitě zastaví, ale nástroj, který vám umožní zvládnout situaci dřív, než pes stihne skočit.

Základem je práce s vodítkem ještě před tím, než k setkání dojde. Když vidíte, že se blíží člověk, zkraťte vodítko tak, aby pes neměl prostor k rozběhnutí. Držte ho pevně, ale ne napnuté. Cílem není psa škrtit, ale dát mu jasný signál, že se pohybujete společně a vy určujete tempo. Jakmile pes začne napínat vodítko směrem k člověku, okamžitě zastavte. Stůjte klidně a počkejte, až pes povolí tah. Teprve poté pokračujte v chůzi. Tento postup opakujte pokaždé, když pes zatáhne.

Nejčastější chyby a jak se jim vyhnout Prvním typickým omylem je koupit hračku, která je příliš těžká na otevření. Pes se párkrát pokusí, neuspěje, a hračku navždy ignoruje. Začněte vždy s nejlehčí variantou a pamlsky sypejte viditelně, aby pochopil princip. Druhou chybou je nechat hračku psovi k dispozici trvale. Když je stále k mání, ztrácí na atraktivitě. Nejlepší je ji střídat s jinými hračkami a nabízet ji jen na deset až patnáct minut denně.

Pokud klíště objevíte, postupujte správně a rychle. Použijte pinzetu nebo háček, uchopte klíště co nejblíže u kůže a táhněte plynule, bez kroucení. Po vytažení místo dezinfikujte a klíště zlikvidujte – nejlépe spláchnutím do záchodu nebo spálením. Nesnažte se ho rozmáčknout prsty, protože z těla může uniknout infekční obsah. Po odstranění sledujte psa několik týdnů, zda se neobjeví otok, horečka nebo apatie. Tyto příznaky mohou signalizovat boreliózu a vyžadují návštěvu veterináře.

Velmi důležité je také naučit psa, aby se soustředil na vás. Před příchodem návštěvy nebo při setkání s cizím člověkem mu dejte povel "sedni" nebo "zůstaň". Pokud pes povel splní, můžete mu dovolit pozdravit, ale pouze za podmínky, že zůstane uvolněný a neskočí. Vodítko vám v tom pomůže: pokud se pes pokusí vstát, jemně ho přidržte a vraťte do sedu. Tím ho učíte, že klidné chování je odměněno přístupem k člověku, zatímco skákání vede k tomu, že se člověk vzdálí.

Klíšťata představují pro psy mnohem větší riziko, než je pouhé nepohodlí při sání krve. Přenášejí závažná onemocnění, z nichž některá mohou mít trvalé následky nebo dokonce končit smrtí. Přesto mnoho chovatelů dělá při prevenci zásadní chyby, které snižují účinnost ochrany na minimum. Nejde jen o to, zda psa chráníte, ale především jak a kdy to děláte.

Častou chybou je používání vodítka jako trestu. Někteří majitelé psa trhnou vodítkem pokaždé, když pes projeví zájem o člověka. To ale psa neučí správnému chování, pouze ho stresuje a může vést k agresi nebo strachu. Vodítko by mělo být vždy neutrálním nástrojem, který vám dává kontrolu, ale nikdy nesmí psa bolet ani ho zastrašovat. Pokud pes reaguje na vodítko negativně, zkuste nejprve trénovat na klidném místě bez rušivých podnětů.

Správně zvolený obojek dokáže kočku chránit několik měsíců, ale jen za předpokladu, že ho nosí stále a vy ho kontrolujete. Pravidelně prohlížejte srst, hlavně na zátylku a u ocasu, jestli se neobjevují nové stopy po blechách. Pokud se objeví, neváhejte sáhnout po jiném typu ochrany. Obojek není univerzální řešení pro každou kočku, ale při správném použití je to jednoduchá a účinná prevence, kterou oceníte hlavně v teplých měsících.

Na co si dát pozor při výběru a používání Nejdůležitější je správná velikost. Miska by měla odpovídat velikosti tlamy psa – menší pes se v příliš velké misce ztratí, větší pes se zase do malé nevejde. U pomalých misek platí, že by měly být dostatečně hluboké, ale ne přehnaně, aby se pes nezranil o ostré hrany. Vždy zkontrolujte, zda jsou výstupky zaoblené a bez ostrých přechodů. Po každém jídle misku umyjte v teplé vodě se saponátem, ideálně v myčce. Zbytky slin a granulí jsou živnou půdou pro bakterie, které mohou způsobit zažívací potíže.